Sebrané kdysi

Natočeno ve studiu ExAvik
v letech 2011 a 2017
Mastering: ing. Přemysl Haas ve studiu PyHa
© TEBENAS 2017
℗ Hubertus
Foto: Jiří Turek + archiv Hubertus
Cover Design: Miroslav Kymla

CD Sebrané kdysi


Je to neobvyklé, že kapela vydává svou první desku pětatřicet let po tom, co byla založena. Ovšem, odpověď na to, proč se tak stalo je velmi jednoduchá. V době, kdy Hubertus žil svým nejaktivnějším životem nebylo myslitelné se na nějakou oficiální desku dostat. Nebyli jsme žádní underground, prostě normální živočišná hardrocková kapela ale i to stačilo, abychom byli pro tehdejší gramofonový průmysl nepřijatelní. Děkujeme proto všem, kdo si nahrávali naše koncerty a tancovačky a šířili je dál a poskytli je i nám. Z těch záznamů (mnohdy na hranici slyšitelnosti) se teď dozvídáme, že jsme hráli mnohdy blbě ale vždycky s chutí. Po roce 1989 se všechno naštěstí změnilo. Ale zmizel i Hubertus. S Vláďou, Fugasem a famózním budějickým kytaristou Honzou Králem jsme nahráli v kapele Leden desku Lohen Grün. Obsahovala vesměs písničky, které už jsme předtím hráli v posledním Hubertusu s Ravenem a Miloňem Šternerem, hodně tvrdé, hodně provokativní, které doplnil náš burleskní guru Halama. Desku jsme nicméně nevydali. S Hubertusem jsme pak absolvovali pár vystoupení, nahráli jsme i dva kousky s Ravenem, které najdete na této stránce, ale do první opravdické desky jsme se pustili až v roce 2011 ve studiu ExAvik v Plzni. Z vážných rodinných důvodů jsme se pak k práci vrátili až koncem roku 2016 a o prázdninách následujícího roku se konečně zrodil náš pozdní debut Sebrané kdysi. To už v ExAviku v Klatovech

Ilja o písničkách



In vino veritas

Tohle je nejen Vláďova písnička ale i text v refrénu. Co se týče momentu, kde „i panu Fugasovi rudne tvář a oko zdobí zvláštní zář…“ – to je vzpomínka na konkrétní událost. Hráli jsme tehdy v Zalinách u Českých Budějovic a Fugas tenkrát zaměstnaný u budějovické geodézie dorazil na místo už před námi. Měl tou dobou nějaký záchvat, držel dietu, a když jsme vystupovali z auta slyšeli jsme jak moudře káže nějakému fanouškovi o tom, že muzika je řehole. Pak z něj vypadlo, že za celý den požil jeden trojúhelníček sýra a k tomu tři lahve bílého na zhubnutí. Ale odehrál to se ctí.


Kopretina

Ruku na srdce, tenhle text není zrovna Kainar, ale kdo z nás nezažil tenhle pocit, tak prostě kecá. Když jsem tu písničku psal, říkal jsem si, že by to mohl být hit. Ale že se chytne až tak moc by mě v životě nenapadlo. Díky všem holkám za ty stovky kopretin, co nám pak nanosily.


V pondělí ráno

Tohle je trošku pozdnější písnička a asi není potřeba k ní nic dodávat. Prostě smutek když to je tak jak to je.


Homage a Keith Emerson

To se Vláďa vyřádil, ale myslím, že to není jenom pocta geniálnímu Keithu Emersonovi ale i geniálnímu Marianu Vargovi, který zemřel právě, když to Vladimír nahrával.


Podzimní ptáci

Tuhle věc považuju za jeden z Vláďových mistrovských kousků. Navíc jsem měl možnost si v textu vyzkoušet starou klasickou formu, které se říká tercina. No a je na vás posoudit, jak to dopadlo.


Vy a já

Tenhle text vznikl zvláštním způsobem. Na Vláďovu melodii jsem převyprávěl kousek své poetické novely Pláč. Když si Vláďa poprvé přečetl „když nám bude přízeň slunce přát“ vynadal mi, jak to tam má zazpívat no a poslechněte si to.


Neděle

Kdo z naší generace by nemiloval Františka Gellnera. A Ponťák se jeho defétistické přesmutné balady Neděle zhostil s fascinujícím citem a podtrhl jí svým naprosto civilním odzbrojujícím projevem chlapíka, který ví, o čem zpívá.


Monument pro tavičovu dívku

Tak tady jsme se náramně pobavili. Před výbuchem odpočítává strojový hlásek ze slepeckého programu Jaws a my mu za to děkujeme. Je to taková heavyrocková verneovka a na jevišti jsme při ní posvém inscenovali odpich vysoké pece.


Ať jde ven

Po pravdě řečeno, tahle píseň není právě intelektuální skvost, ale je opravdu ze života. Snad proto jí převzala spousta dalších kapel, co jí od nás hrají.


Mistru kamene a dláta

Oproti původní poněkud romantické verzi je na albu tahle písnička dosti tvrdá. Ale přesto je snad naprosto srozumitelné poselství věčné a neuskutečnitelné touhy.


Nádherná síla

Když to je tak se tomu neubráníte a jde to strašně rychle. Někdy v roce 1985 jsem nastoupil do autobusu na nádraží Praha Florenc, a když jsem vystupoval v Českých Budějovicích, byla tahle písnička na světě. A za týden jsme jí už hráli.


Špinavý ráno

Někdy je prostě potřeba se ze všeho toho, co vás drtí, trápí a ničí na plnou hubu vyřvat. No a nám k tomu pomáhala vždycky ještě muzika, kterou jsme dělali a kterou jsme žili.


Zetory

Tak tohle je mimořádná záležitost. Fugas tenhle text jednou přinesl od svého kolegy z geodézie Ing. Pavla Müllera. Vzal kytaru a jeden z největších hitů Hubertusu byl na světě. Mimochodem na začátku písničky se ozývá originální Zetor 25, jaký vlastnil náš strejda, a když jsme ho s Fugasem ve studiu poslouchali, dojetím jsme tančili. Fakt tančili.


In Vino Veritas

Povolte Flash Player


Kopretina

Povolte Flash Player


V Pondělí ráno

Povolte Flash Player


Hommage a Keith Emerson

Povolte Flash Player


Podzimní ptáci

Povolte Flash Player


Vy a já

Povolte Flash Player


Neděle

Povolte Flash Player


Monument pro tavičovu dívku

Povolte Flash Player


Ať jde ven

Povolte Flash Player


Mistru kamene a dláta

Povolte Flash Player


Nádherná síla

Povolte Flash Player


Špinavý ráno

Povolte Flash Player


Zetory jedou

Povolte Flash Player


Album si můžete objednat zde




Josef Kučera